Vánoční výzdoba v minulosti

V českých vesnicích se vánoční stromky začaly objevovat až v 19. až 20. století. Předtím nebyly součástí každé domácnosti – častěji se zdobily jen větvičky borovice, jedličky či smrku.

První vánoční ozdoby byly většinou ručně vyráběné:

• sušené ovoce,
• ořechy obalené ve zlaté nebo stříbrné fólii,
• papírové řetězy a hvězdičky,
• perníky, oplatky, medovníky,
• v některých oblastech i figurky ze slámy, těsta nebo tkaniny.

Stromky se zdobily skutečnými svíčkami, což bylo sice nebezpečné, ale zároveň velmi kouzelné. V domácnostech se také zapalovaly svíčky na oknech, na stole nebo se používaly olejové lampy.

Mezi tradiční prvky vánoční výzdoby patřily:

• sláma nebo seno pod ubrusem na vánočním stole – připomínka narození Ježíše ve chlévě,
• obilí, šustí, klasy – symbol plodnosti a úrody,
• stuhy a výšivky v tradičních barvách (červená, bílá, zelená),
• betlém, často ručně vyráběný ze dřeva nebo papíru, který byl výrazným dekoračním prvkem.

Ozdoby se často vyráběly společně s dětmi – například papírové řetězy či andělíčci z vaty. Skleněné ozdoby byly velmi oblíbené, ale do vesnických domácností se dostávaly až začátkem 20. století.

Zajímavostí je, že v některých oblastech se vánoční stromek zavěšoval ze stropu hlavou dolů – buď kvůli úspoře místa, nebo kvůli symbolice.

Vánoční výzdoba se kdysi nepřipravovala příliš brzy – nejčastěji až na Štědrý den dopoledne. Byla jednoduchá, skromná, ale symbolická a vytvářená vlastníma rukama. Na rozdíl od dnešní moderní, bohaté a často komerčně orientované výzdoby, která klade důraz na trendy a estetiku, byla kdysi výzdoba především nositelkou tradice a duchovna.